Archiv autora: martin-vlasak

Autentizace

= proces ověření identity subjektu splňující požadovanou míru záruky

Identifikace vs autentizace

  • Identifikace je tvrzení subjektu o své identitě. (subjekt = oprávněný uživatel)
  • Identitou subjektu může být jeho totožnost (např. jméno), skupinová příslušnost (admin…), schopnost (řídit auto…), případně negace určitých hodnot těchto vlastností.
  • Autentizace je důkaz identifikace, je to proces, který toto tvrzení ověřuje s požadovanou mírou záruky.

Proces autentizace se dělí do dvou základních fází:

  • Registrace – uložení vzoru identifikačních znaků subjektu.
  • Verifikace – předložení identifikačních znaků autentizovaným subjektem, porovnání údajů s etalonem (vzorem) uloženým v databázi a rozhodnutí, zda důkaz identifikace přijmout.

Základní typy autentizace

  • Znalostní – něco znát
  • Prostřednictvím autentizačního předmětu – něco mít
  • Biometrická – něčím být
  • Vícefaktorová autentizace
Kombinace typů autentizace

Rozdělení autentizace

  • Podle toho, co je třeba prokázat:
    • Pozitivní
    • Negativní
  • Podle spolupráce autentizovaného subjektu:
    • Kooperativní – utentizovaný subjekt během autentizace spolupracuje
    • Nekooperativní – nespolupracuje
  • Podle vnímání procesu autentizace autentizovaným subjektem:
    • Zjevná – subjekt si je vjedom, že je autentizován
    • Skrytá
  • Podle doby, kdy je autentizace prováděna:
    • Statická – subjekt je autentizován při vstupu na svůj účet
    • Průběžná – autentizován po celou dobu práce na svém účtu
  • Podle nároků na autentizovaný subjekt:
    • Obvyklá
    • Neobvyklá – autent. subjekty nejsou na daný způsob zvyklé
  • Podle autentizovaných subjektů:
    • Veřejná – autent. subjektem může být kdokoliv.
    • Soukromá – subjekt může být pouze někdo.
  • Podle přítomnosti obsluhy:
    • S obsluhou – na autent. subjekt je během autent. dohlíženo
    • Bez obsluhy
  • Podle otevřenosti autentizačního systému:
    • Otevřený – systém lze rozšířit o autent. data jiných systémů
    • Uzavřený
  • Podle prostředí v němž autentizace probíhá:
    • Standardní prostředí – nevyžadující spec. tech. vybavení
    • Nestandardní prostředí

4. Nástroje časového plánování

4.1 Seznam činností WBS

  • Pro definování rozsahu projektu se používá struktura rozdělení práce WBS (work breakdown structure)
  • Na jeho základě se vytváří detailní plán projektu.
  • WBS pomáhá definovat činnosti v projektu a rozdělit jej do co nejmenších částí – dílčích úkolů
  • Je podpůrným nástrojem při plánování nákladů, časového plánu, při plánování zdrojů, přidělování odpovědnosti
  • Může být sestaven na základě:
  • Fází projektu
  • Typů prací
  • skupin zdrojů

pravidla sestavování:

  • Sestavovat WBS shora dolů,
  • nepřesáhnout 5 úrovní,
  • musí být konzistentní.


4.2 Síťové grafy

Síťový graf jematematickým modelem projektu, který přesně popisuje závislosti jednotlivýchčinností. Jde o orientovaný graf, který se skládá z uzlů a hran.

  • Pravidla sestavování:
    • síťový graf musí mít právě jeden výchozí, aprávě jeden koncový uzel;
    • každému uzlu s výjimkou výchozího musípředcházet alespoň jedna hrana;
    • po každém uzlu s výjimkou koncového musínásledovat alespoň jedna hrana;
    • libovolné dva uzly v grafu může spojovat pouzejedna hrana;
    • Čas zde běží z leva doprava.
  • Druhy závislostí mezi uzly:
    • Stanovené závislosti – manažersky určené(pořadí tvorby softwarových modulů)
    • Povinné závislosti – dané podstatoučinností
    • Vnější závislosti – dané vazbami mimovlastní projekt (subdodávky)
    • Závislosti na zdrojích – dané vlivemomezených zdrojů (sdílení lidských zdrojů, materiálních zdrojů).


4.2.1 Uzlově orientované síťové grafy

  • Činnost je reprezentována uzlem (obdélník)
  • Velikost obdélníku nemá významový obsah
  • Šipky zachycují posloupnost mezi činnostmi (uzly)
Obrázek 1: Uzlově orientované grafy

4.2.1 Hranové orientované síťové grafy

  • Činnost je reprezentována šipkou
  • Délka šipky nemá významový obsah
  • Uzel zachycuje posloupnost činností a je znázorněn kolečkem
  • Začátek šipky představuje začátek činnosti, konec šipky pak konec činnosti
  • U činností bývá doba jejího trvání (např. A=4)

4.3 CPM(Critical Path Method)

Cílem je stanovení doby trvání projektu na základě délky tzv. kritické cesty, což je sled vzájemně závislých činností s nejmenší časovou rezervou.

Kritická cestaje definována jako (časově) nejdelší možná cesta z počátečního bodu grafu dokoncového bodu grafu. Každý projekt má minimálně jednu kritickou cestu. Datum dokončení posledního úkolu na kritické cestě je zároveň datem dokončení projektu.

Zákony kritické cesty:

  • Zpoždění úkolu na kritické cestě se stoprocentně promítá do zpoždění projektu jako celku
  • Zrychlení prací na úkolu ležícím na kritické cestě zkracuje trvání projektu jako celku

4.4  Ganttův diagram

  • standardní nástroj pro zobrazování a plánování celého projektu pomocí činností, zdrojů, jejich vlastností a časových souvislostí
  • patří mezi úsečkové diagramy

4.5  Milníky

Významné události, klíčové body projektu, oddělující jednotlivé etapy. Stanovují sepomocí metody SMART.